Hudba: Vojtěch Petrů
Text: Vojtěch Petrů
1)
Emi C G D
Narozen bez mundůru, pak přišla první třída,
Emi C G D
to už je, to už je osmnáct let.
Emi C G D
Říkali dobře se uč, poslouchej, neodmlouvej,
Emi C G D
pak budeš, pak budeš kandidát věd.
2)
Ale jak utíkal čas, tak jsem si uvědomil,
jak moc nám, jak moc nám ve škole lžou.
Loutky z nás vychovávaj, osobnost potlačujou,
D
do uniforem, do těch nás cpou.
R:
C G
Můžem bejt policajti a nebo ve vězení,
C D G
buď s hlavou na špalku, nebo katův páže.
C G
Nahnaný do ohrádek, obuškem umlčený
C D G Emi C D G
a moje uniforma tíží mě dál. A moje uniforma tíží mě dál.
3)
Začal jsem poznávat svět a stanul na rozcestí,
jakou pak cestou, cestou se dám.
Nechci bejt kejvací pes, s hlavou v který nic není,
do cizejch zadků, do těch se cpát.
4)
Jenomže, když nechceš žít, tak jak ti nalinkujou,
spadneš a zlámeš, zlámeš si vaz.
Po dobrým nebo po zlým, úplatkem, nebo silou,
ochočí každýho, každýho z nás.
R: